Praha 3 rozdělila granty. Palác Akropolis si polepší, finance získají i zcela neznámé a neprůhledné organizace

Na svém 3. zasedání dne 17. 3. 2015 schválilo ZMČ Praha 3 dary z Grantového a podpůrného fondu na rok 2015 o celkovém objemu 10,4 mil. V kulturní oblasti je největším příjemcem Palác Akropolis, respektive na něj napojená obchodní společnost ART FRAME PALÁC AKROPOLIS s.r.o., která na realizaci sedmi projektů obdrží 1,205 mil. Kč. Vedle zavedených organizací obdrží finance i dvě zcela neznámé organizace Arteko a Artemisia. Pohorší si naopak festival Tanec Praha,  ekologické organizace Auto*Mat a Koniklec, sdružení věnující se sociálnímu začleňování Romů o.s. Buči a R-mosty, či dětská pionýrská skupina Galaxie.

 

Grantová pravidla (Zásady Grantového a podpůrného fondu), zůstávají stejná jako v předchozích dvou letech. Politické priority se ale mění a k jejich prosazení byla v tomto případě využita i slabá místa těchto zásad. S pravidly nakládala po svém především ODS, respektive její zástupce Tomáš Kalivoda, který je předsedou grantového výboru. Ačkoliv všechny předložené žádosti prošly hodnocením odborných komisí a posléze i všech členů grantového výboru, předseda sám, v souladu s pravidly, navrhoval výši přidělených prostředků u všech projektů, které dosáhly minimálního počtu bodů 20 z celkových 30. Při tom se často neřídil počtem dosažených bodů a doporučením komisí, ale pouze svým osobním uvážením, přičemž v případě paláce Akropolis se neostýchal použít argument, že je třeba pomalu začít narovnávat stav, který tu byl dříve (zřejmě za vlády ODS).

 

Je také s podivem, jak často byla při hodnocení ze strany některých členů výboru pokroucena hodnotící kritéria a ignorována doporučení komisí. Kvalitně zpracované projekty doporučené komisemi tak mohly od některých členů dostat nulu, a naopak zcela nekonkrétní projektové „nápady“ nedoporučené komisemi třicítku. Konečný počet bodů se sice počítá z průměru hodnocení devíti členů výboru, i tak je ale možné s tím pořádně zamíchat a účelovým hodnocením posunout projekt nad, nebo naopak pod čáru, která dělí projekty, které podporu dostanou, a které již ne.

 

Tuto výhradu na jednání Zastupitelstva odmítl místostarosta Alexander Bellu, který prohlásil, že hodnocení žádostí je přeci vždy subjektivní. Pokud jde o posuzování přínosu projektu pro společnost, pak je jistá subjektivita na místě, ale rozhodně ne pokud jde o posuzování propracovanosti projektu, vícezdrojového financování, či vyváženosti rozpočtu. Pokud tyto náležitosti projekt obsahuje, pak dle hodnotících kritérií prostě není možné udělit nulu.

 

Mezi žádostmi se objevilo i několik projektů předložených organizacemi, které nemají webové stránky, a o jejichž akcích se veřejnost prakticky nemá šanci dozvědět. Jedná se např. o organizace ArtEko, Artemisia a Prague Tree. Žádosti těchto organizací byly velmi vágně zpracované, nebylo z nich často zřejmé, kdy a kde se akce uskuteční a kdo se jich zúčastní. Díky velmi kladnému hodnocení členů výboru z ODS se nad hranici 20 bodů dostalo a podporu nakonec získalo 5 z celkem 11 předložených projektů výše jmenovaných neprůhledných organizací. Doufejme, že kontrola, avizovaná ze strany místostarostky Jaroslavy Sukové, bude v těchto případech skutečně důsledná a že se o těchto organizacích konečně něco dozvíme.

 

Současná grantová pravidla zavedla oproti dřívějším časům mnohem větší transparentnost a zapojila do hodnocení dříve zcela opomíjené komise. Nadále je ale třeba pravidla aktualizovat tak, aby nemohlo tak snadno docházet ke zneužívání jejich slabých míst. Klub Žižkov (nejen) sobě na zastupitelstvu přednesl několik doporučení, např. aby komise, ve kterých sedí vesměs lidé mající k dané oblasti nějaký profesní vztah, získaly v hodnocení větší váhu. Ke každému hodnocení by povinně měly přidat i zdůvodnění a doporučení na případné krácení rozpočtu. Pokud budou do tohoto prvního kola hodnocení přizváni odborníci z řad veřejnosti, jak slibuje aktuální Programové prohlášení Rady MČ Praha 3, tak to bude jedině ku prospěchu.

 

Pravomoc grantového výboru by pak měla spočívat především v kompletaci – výbor by na základě podkladů komisí projednal žádosti po jednotlivých tematických oblastech od těch nejlépe hodnocených a rozhodl o konečné přidělené částce. Pozitivní by určitě bylo i určení priorit MČ a alokací pro jednotlivé oblasti (jaké typy aktivit a jak hodně chce MČ v jednotlivých oblastech podporovat). Další důležitou otázkou je, zda je správné udělovat veřejnou podporu obchodním společnostem a zda by tyto neměly být z grantového řízení zcela vyřazeny.

 

Klub Žižkov (nejen) sobě se bude na aktualizaci pravidel rád podílet a prosazovat výše zmíněné principy, které se nám v minulé koalici prosadit nepodařilo a které by mohly přispět k efektivnějšímu, transpartnějšímu a spravedlnějšímu rozdělování grantů.

22. 3. 2015,

Helena Ganická (Benýšková), zastupitelka SZ za Žižkov (nejen) sobě a členka Výboru pro správu grantového a podpůrného fondu