Má Praha 3 dostatek školek?

Helena Benýšková, 17. 9. 2014 / Pokud jde o místa ve školkách, je na tom Praha 3 oproti ostatním městským částem relativně dobře. Na konci 90. let nepodlehla díky protestům rodičů vlně plošného rušení školek z důvodu nepříznivého demografického vývoje, což se dnes vyplácí. Navíc Praha 3 disponuje volnými kapacitami ve stávajících školních zařízeních, díky kterým může každoročně uvolnit dodatečná místa pro děti, jejichž rodiče dostanou po zápisu dětí zamítavé rozhodnutí. Nejprve jsou zklamáni, ale řešení se pak přeci jen najde, a to i za cenu toho, že uvolněné místo se nenachází v jejich preferované lokalitě. A městskou část to kromě drobných stavebních úprav téměř nic nestojí, jelikož prostory provozuje tak jako tak a personální provoz pokryje ze státních příspěvků udělovaných na každé dítě.

 

Celkově je to tedy dobrá zpráva, jíž je vždy věnována náležitá pozornost v Radničních novinách, a na které si zástupkyně starostky odpovědná za školství, Miroslava Oubrechtová (ČSSD), může dělat kladné PR. Má to ale jeden háček. Uvolněna jsou totiž jen místa pro děti, které nejpozději k 31. 8. daného roku dovrší věk tří let. Někteří rodiče tuto dodatečnou nabídku neakceptují, např. kvůli nepreferované poloze uvolněného místa, takže se dostane i na pár dětí mladších. Nikoliv však na všechny. A letos bylo v Praze 3 takových odmítnutých dětí okolo šedesáti. Tvrzení publikované v úvodním článku červnových Radničních novin, že „k navyšování kapacit školek žižkovská radnice přistupuje každoročně tak, jak se zvyšuje poptávka rodičů po těchto službách“, tedy není pravdivé.

 

Za politikou městské části, která má v udělování míst ve školkách rozhodující slovo, stojí jednak obecně přijímaná zvyklost, že děti chodí do školky od tří let, jednak názor paní místostarostky, že mladší děti do školky nepatří. Proč je tam pak ale rodiče hlásí?

 

Předně je nutné upřesnit, že věková hranice pro přijímání dětí do školek není nijak daná zákonem. V souladu s § 34 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb. se „předškolní vzdělávání organizuje pro děti ve věku zpravidla od tří do šesti let“, přijaty ale mohou být i děti mladší, přičemž záleží na rozhodnutí a možnostech dané obce. Při tom je třeba brát v potaz, že počátek školního roku není shodný s počátkem mateřské a následně rodičovské dovolené, a vztahovat nárok na školku k datu 31. 8. tedy není správné. Rodiče dětí, které jsou narozeny na podzim či v zimě, mají smůlu, jelikož zpět do práce nemohou nastoupit se dnem, kdy dítě dovrší tří let, ale až od září následujícího roku, což rodičovskou dovolenou prodlužuje někdy až ke čtyřem letům. Navíc dnes rodiče stále častěji volí dvouletou rodičovskou dovolenou, ale nabídka předškolních zařízení tomuto trendu neodpovídá. Řešením jsou tak často soukromé školky či jiná alternativní předškolní zařízení, jejichž nabídka a cenová dostupnost jsou stále značně omezené.

 

Koalice Žižkov (nejen) sobě má ve svém schváleném volebním programu k tématu školky následující: „Budeme postupně navyšovat kapacitu obecních školek s cílem zajistit místa pro všechny děti starší dvou let s trvalým pobytem v Praze 3. V případě potřeby rozšíříme kapacitu jeslí pro děti od jednoho roku. Podpoříme možnost flexibilního časového využívání předškolních zařízení. Budeme podporovat, a to i finančně, alternativní předškolní a školní zařízení a pedagogické směry­; montessori, waldorfské školství, lesní­­­­ školky, ekopedagogiku apod.“

 

Jsme totiž přesvědčeni, že na místo v obecní školce pro své dítě mají mít nárok všichni rodiče, kteří se chtějí vrátit do práce. Opřít se při tom můžeme o příklady dobré praxe ze zahraničí i širokou škálu argumentů, která snižování věku dětí pro možnost přijetí do předškolních zařízení podporuje.

 

Státu se to vyplatí ekonomicky, jelikož ušetří za rodičovské příspěvky a sociální a zdravotní pojištění. Pracující rodiče navíc odvedou do systému nové daně, díky kterým bude možné investovat do veřejných služeb, např. do nových předškolních zařízení, a vytvořit tak nová pracovní místa. Rodičům (především je řeč o matkách) se to vyplatí ekonomicky i sociálně, jelikož se sníží riziko ztráty pracovního místa a případného sociálního vyloučení a posílí se tím rovnováha mezi jejich soukromým a pracovním životem. Pokud jde o děti, žádné studie neprokázaly, že by pobyt v kolektivu od ranějšího věku měl na jejich psychický vývoj nějaký negativní vliv, naopak u dětí ze sociálně znevýhodněných rodin je vliv na psychiku prokazatelně pozitivní. Školky navíc přispívají k integraci dětí cizinců, kterých je jen na území třetí městské části podle posledního sčítání lidu téměř 17%.

 

České školky nejsou v současné době ve většině případů na příjem mladších dětí připraveny, a pokud by k tomu mělo dojít, musel by personál přizpůsobit svůj přístup k těmto dětem, což je ale jen otázka jejich dalšího vzdělávání. Navíc každý rodič musí sám rozpoznat, jestli je jeho dítě na pobyt v kolektivu ať už po celý den, nebo jen třeba na pár hodin v určité dny v týdnu, připraveno. Praha 3 by díky současné příznivé situaci mohla tento trend nastartovat a otevřít předškolní zařízení i mladším dětem, nikoliv jako povinnost, ale jako možnost, kterou by jistě mnozí rodiče ocenili. V současné chvíli k tomu však stále chybí politická vůle, a to jak na místní, tak na státní úrovni.